Naše služby

Provádíme lité betonové podlahy, >anhydritové a cementové<. Děláme také tepelné a kročejové izolace a podlahové topení - elektrické i teplovodní.
Koupit si u nás také můžete materiál, potřebný pro provádění podlah svépomocí. anhydrit je COOL - pokrýváme celou ČR.

creative thinking
Lité betonové podlahy

Kdo má fištróna tak má jasno - litá betonová podlaha je ta správná volba! Tohle Vás prostě přežije...

creative thinking
Podlahové topení

Kdo to nezná, tomu to nechybí, kdo to zažil, nechce bez toho už být - to je podlahové topení!

creative thinking
Tepelná a kročejová izolace

"Tepelka" pro snížení tepelné ztráty "Kročejovka" zlepší odhlučnění stavby  Víme o izolacích do podlahy vše!

Porovnání lité anhydritové podlahy a lité cementové podlahy

Porovnání lité anhydritové podlahy a lité cementové podlahy

Často se nás dotazujete na možnost použití lité cementové podlahy - teď nemáme na mysli suchý potěrový beton vytuněný plastifikátorem, vyráběný na místě stavby a dávkovaný lopatou - tento druh tradičního betonu  nemá nic společného s technologií litých betonových směsí. Stejně jako lité anhydritové podlahy jsou na trhu k dostání i lité cementové podlahy, které jsou vyráběny v souladu s ČSN a splňují požadavky na betony používané pro podlahy. Jen je někdy problém se domluvit - stále hodně lidí rozlišuje betony - potěrové betony pro podlahy - slovy beton (mazanina) nebo anhydrit, což je hodně omezené rozdělení potěrových betonů. Ale k věci.

Betony - podlahy na bázi cementu jsou často propagovány, že jsou něco víc, že snesou větší zátěž než anhydrit, že rychleji schnou, že jsou levnější, atd.,atd., atd...

Lité cementové podlahy jsou alternativou místo lité anhydritové podlahy, mají však několik zásadních omezení v průběhu realizace a to včetně přípravy stavby! Litá anhydritová podlaha je v tomto směru jistější volba.

Pevnost lité betonové podlahy

litá anhydritová podlahaStručně - litý anhydrit nebo litý cement - je to jedno. Zákazník si kupuje litou směs s deklarovanou pevností - mimochodem tady je jeden z hlavních rozdílů oproti tradičnímu kravincovému betonu - pardon, tradičnímu potěru , tam se pevnost jen odhaduje.

V praxi se vyrábějí tři druhy, resp. třídy pevnosti v tlaku litého betonu pro podlahy. U betonů se tato pevnost označuje písmenem C (concrete - beton). Logicky pak každému musí být jasné, že pokud má materiál označení CA(anhydrit)-C20-F4 nebo CT(cement)-C20-F4 jedná se o materiál se stejnými pevnostními charakteristikami. To ale ještě samo o sobě neznamená, že použití, resp. způsob realizace je stejný pro oba druhy litých betonů!

Proč označení pevnosti nenajdete u zavlhlé směsi? To je proto, že nikdo vlastně neví jaká ta pevnost bude - kdo to jak namíchá, kdo to jak zhutní, kdo to jak rychle zpracuje..a pokud někdo pevnost označí, je otázka jak moc bude korespondovat se skutečností...

Minimální tloušťka lité betonové podlahy

První zásadní rozdíl mezi litou anhydritovou podlahou a litou cementovou podlahou - pro anhydritové podlahy platí tloušťka od 30, resp. 35 mm - to jsou ale tloušťky pro nestlačitelný podklad, u těžkých plovoucích podlah se nejčastěji používá tloušťka 40-50 mm, v případě podlahového topení se přičítá konstrukční tloušťka topení. V případě cementové lité podlahy vyžadujeme tloušťku minimálně od 50 mm pro podlahy bez podlahového topení a pro podlahy s topením 45 mm + konstrukční tloušťku podlahového topení. Proč je rozdíl v minimální tloušťce cementové a anhydritové lité podlaze?

Může za to cementové pojivo, které ve fázi reagování mění objem. Slabší desky jsou tak náchylné na tvorbu prasklin a tvarovou deformaci.

Problém je ale také v tom, že na většině podlah najdete lokální místa s nedostatečnou tloušťkou desky. Pro anhydrit to z hlediska realizace není problém, pro litou cementovou podlahu ale ano. Taková místa jsou opět náchylná na tvorbu prasklin a deformace. Z praxe si dovolím říci, že na 30-40% podlah, které realizujeme s anhydritem, by byl problém použít litou cementovou podlahu - stavba s pozvedanými rohy - kraji na 30-35 mm je dnes celkem běžná záležitost (často je to způsobené napojování IPY), za další lokální místa s nedostatečným krytím může zpravidla nerovná základová deska - strop - nerovnosti 20-30 mm jsou de facto standart.

Litý cementový potěr, např. CEMFLOW ®, je technologie litého potěrového betonu s deklarováními vlastnostmi pode ČSN, směs míchaná na stavbě nemá s technologií litých podlahových hmot nic společného a taková mazanina zdaleka nedosahuje kvalit litých směsí - pozor na to, jaké druhy betonu porovnáváte.

Čas pro zpracování lité betonové podlahy

Další zásadní rozdíl - na zpracování lité anhydritové podlahy je zpravidla 240 minut, ale na zpracování lité cementové podlahy jen polovina, tedy cca 120 minut. I když některé zdroje uvádějí víc, je vhodné dodržet  hranici 120 minut. Poté může docházet k ovlivnění vlastností směsi, např. snížením konečné pevnosti - zákazník pochopitelně nepozná nic. Do doby zpracování je nutné započítat i výrobu, dopravu na stavbu a samotnou aplikaci. Pokud jsou dobré okolní podmínky, např. nízká teplota, může být čas na zpracování delší. Toto je ale nutné řešit individuálně, nejlépe s technologem výrobce, který si za vyrobený beton a případné vyjímky oproti technickému listu ručí - no i když, někdy to taky může být skutek utek a vše se nechá na realizační firmě :/. Pro realizace anhydritových podlah se navíc s oblibou v poslední době používá technologie mobilních betonáren, např. BREMAT. Pro lité cementové podlahy však podobná technologie u nás ještě není - pokud by byla, alespoň jeden problém by to pomohlo vyřešit. Toto omezení zásadně omezuje akční rádius použitelnosti lité cementové podlahy - v současnosti dokážeme pokrýt 99% České republiky co se týče realizace anhydritových podlah, u těch cementových je to podstatně méně - resp. pokrytí se řeší individuálně podle požadavku na lokalitu. Aby nebyla dotčena kvalita směsi, ideální je mít na dosah od stavby betonárnu do 20-40 km.

Vzdálenost čerpání pro litý anhydrit je 180 bm, pro litý cement 100 bm

Vysychání lité betonové podlahy

Traduje se, že betonové podlahy na bázi cementu schnou rychleji než ty anhydritové - omyl . Rozdíl je v tom, že podlahy cementové mohou mít v době aplikace finální krytiny větší procento zbytkové vlhkosti než podlahy anhydritové. Co se týče ale samotného vysychání, anhydritové podlahy je možné začít vysoušet dříve po realizaci, ale i rychleji, resp. je možné zvolit agresivnější metodu a vysoušení urychlit. 

Anhydritové podlahy

vysoušení po 48 hodinách (jen okny, v zimě možná mírná temperace), po 7 dnech možnost spuštění podlahového topení, po sedmi dnech možnost intenzivního vysoušení - fukary, odvlhčovače - Nutno dodržet podmínku rovnoměrného schnutí!

Cementové podlahy

Pozvolné vysoušení nejdříve po 7 dnech, spuštění podlahového topení nejdříve po 21 dnech.Intenzivní vysoušení nedoporučujeme vůbec aplikovatNutno i tak dodržet podmínku rovnoměrného schnutí!!!

Způsob vysoušení cementových podlah brání v jejich použití v případech, kdy jsou hotové sádrokartonové podhledy anebo jiné konstrukce, které nejsou dlouhodobě odolné vlhku anebo se musí přijmout opatření, zabraňující působení vlhkosti na okolní konstrukce.

Fáze po realizaci lité cementové podlahy je pro zdárné zhotovení podlah velmi zásadní a bohužel se také při ní často chybuje - resp. proces vysoušení stavby je už v rukou investora, který často poruší doporučený postup. Výsledkem může být nenávratně poškozená podlaha, jejíž oprava si může vyžádat značnou částku.

Šlem na anhydritu

Asi poslední, méně zásadní věc, která se často přisuzuje anhydritovým podlahám, resp. často se z této položky dělá zásadní rozdíl - dost dobře po těch letech nechápu proč, protože tato operace je banální a podlaháři si často takto "čistí podlahy", i když jdou na jiný druh materiálu. Ale o co jde - při zhotovení litých podlah se na povrchu tvoří slabá vrstva šlemu, setinová záležitost. Tu je nutné odstranit. Za tvorbu šlemu ale může použitá technologie - směs ve vysokém stavu konzistence - tudíž stejný problém se týká lité cementové podlahy. Jsou možnosti jak zhotovit podlahy bez šlemu, ty ale ve většině případů zdražují a komplikují realizaci - tak Vás tím nebudeme zatěžovat .

Další věc je tvorba "mléka" - ta souvisí s kvalitou materiálu, resp. poměrem pojiva a plniva, způsobem realizace a tloušťkou podlah - pokud máte pod šlemem slabší vrstvu tvořenou jen z pojiva, měla by se obrousit - to už je však jiná kapitola... zmiňuji se o ní jen proto, že je tato část také označována jako šlem..

ONLINE cenová nabídka anhydritové podlahy - stačí pár kliků a máte cenu! ZDE

Cena lité betonové podlahy

Rozdíl v ceně materiálu litého anhydritu a litého cementu je minimální, pohybuje se většinou v rozdílu do 500 Kč/m3 v neprospěch lité cementové podlahy. Další rozdíl je v čerpání. Pro čerpání anhydritu stačí šnekové čerpadlo - to je levnější jak na pořízení, tak i na údržbu, pro čerpání litých cementových podlah se používá čerpadlo pístové - to je dražší jak na pořízení, tak na provoz. Čerpání lité cementové směsi je pak dražší o cca 30-40%. U nás pak není poskytována sleva v takové výši jako u realizace anhydritových podlah - proč? V případě realizace anhydritové podlahy máme 99% jistotu, že podlaha bude v pořádku a nevzniknout tak žádné vícenáklady na opravy, u lité cementové podlahy tomu tak ale bohužel není. Tím, že jsou cementové podlahy v první fázi choulostivé téměř na vše, se také častěji vyskytují vady.

Další drobnosti lité anhydritové podlahy vs. lité cementové podlahy

Anhydritové podlahy mají ještě několik výhod, například možnost provádět velké plochy bez dilatací - až 600 m2 podlahy bez topení a 300 mpodlahy s topením, pro cementové lité podlahy platí maximálně 40m2. U podlah s podlahovým topením je pak nutné od sebe dilatovat topné okruhy - pro teplovodní podlahové topení to znamená plochy do cca 20 m2.

Možnost realizace až do teplot 30ºC (lité cementové podlahy do 25ºC). Cementové lité potěry jsou také náchylné na rovnost podkladu, ten musí být rovný, bez ostrých přechodů apod., jinak v takových místech hrozí tvorba trhlin. Pro anhydrit takové podmínky pochopitelně také nejsou ideální, ale pro realizaci nejsou úplně podstatné. Mohou se však projevit později, po zatížení podlah. U anhydritových podlah je možné také použít větší dilatační poměr a to až 5:1, cementové lité podlahy 3:1.

A našlo by se dalších několik rozdílů...

Možná si po přečtení řádků řeknete, že ten kdo to psal, nemá rád lité cementové podlahy...a upřímně, ani moc ne. A je to pochopitelně o zkušenostech, o těch špatných a drahých. I když se výrobci předhánějí v tvrzení jak je jejich litá cementová podlaha nej, ještě pořád je na čem pracovat, aby litá cementová směs poskytovala takové záruky "bezstarostnosti" jako anhydrit. Lité cementové podlahy mají své uplatnění, ale pro použití v rodinných domech je pořád výhodnější použít lité anhydritové podlahy, obzvláště pak u podlahového topení, kdy v případě vyskytnutí závady na lité cementové podlaze mohou jít náklady na opravu podlahy hodně vysoko. Většina staveb také není co do připravenosti stavby správně připravena pro realizace litých betonových a mají menší či větší nedostatky - často jen díky použití anhydritu je možné podlahy zrealizovat.

Kde používat lité cementové podlahy?

Rozhodně jsou to prostory, kde je možné předpokládat zvýšenou vzdušnou vlhkost - dlouhodobé působení vody (tím nejsou myšleny koupelny v RD a bytech, ale např. závodní kuchyně a pod.). Nicméně i tak je nutné brát na zřetel to, že litá cementová podlaha je potěrový beton a opatření proti působení vodě by se měli aplikovat i u těchto materiálů. Další věc je, že lité betonové podlahy jsou aplikovány zpravidla jako těžké plovoucí - většinou na vrstvě EPS. Do takové skladby podlahy není žádoucí, aby vůbec voda zatékala - a pokud zateče (větší množství) je nutné podlahy nuceně vysoušet.

Ideální místa pro aplikaci cementové lité podlahy - sklepy, nevytápěné garáže, okolí bazénů..