Anhydrit v zimě neschne? Ale kde že...

Tento dotaz jsem se rozhodl zde zveřejnit protože v zimě je to časté téma. Odpověď na tuto otázku je trošku složitější resp. zálžeží na konkrétních možnostech stavby, nicméně málo kdo si uvědomuje vztah teploty a objemu vody v něm...

V první řadě - vše je to založené na teple. Já ale předpokládám, že ten kdo v zimě staví a na stavbě používá mokré procesy, tak je mu jasné, že bez tepla se neobejde. Samozřejmě se to týká těch co na schnutí spěchají - část zákazníků to neřeší a až to bude tak to bude.. (ty mám nejraději )

Ale vážně - za poslední dva měsíce jsem musel řešit už cca dvě desítky staveb, kde  "suchaři" strašili se schnutím anhydritu, že to nevyschne, že to splesniví a já nevím co všechno - a samozřejmě, že to všechno kvůli zimě. Takže anhydrit se vlastně v zimě nemá provádět, protože se to nedoporučuje - wtf?...

Takže jak jsem již na úvod zmínil, je to o teple - resp. rozdílu teploty při větrání. Trošku zjednodušeně řečeno, čím větší rozdíl teploty vzduchu venku a uvnitř budovy je, tím více do sebe vzduch dokáže natáhnout vody.. (páry) - Ti co vědí kam mířím už asi nemusí číst dál, Ti co se strácejí, dávejte pozor

Modelová situace - RD 100m2 (260m3 vzduchu) - 60 mm anhydritu - tj. cca 1m3 vody.

Léto, teplota venku 20ºC, vlhkost 50% - tj. 8.76 gram/m³ (voda)

Větrání při vlhkosti 95% a stejné teplotě, tj. 16.4 gramů vody na m3.

Rozdíl objemu vody ve vzduchu je 7,64 g/m3.

Při nárazovém větrání (kdy vlhkost klesne na oněch 55%) se zbavíte cca 2l vody ( 1 986 g) - pokud budeme uvažovat nárazové větrání 10x denně, tak se zbavíte denně cca 20l vody a doba schnutí by byla cca 7-8 týdnů

a teď ta zima...

Teplota venku -5ºC, vlhkost 90% - tj. 2,9 gram/m³ (voda)

Větrání při vlhkosti 95% a teplotě 20ºC, tj. 16,4gramů vody na m3.

Rozdíl objemu vody ve vzduchu je 13,5 g/m3.

Při nárazovém větrání (komplet výměna vzduchu) se zbavíte cca 3,5 l vody (3 510 g) - pokud budeme uvažovat nárazové větrání 10x denně, tak se zbavíte denně cca 35l vody denně a doba schnutí by byla cca 5 týdnů.

Pokud ohříváte stavbu, můžete samozřejmě používat i vysoušeče aniž by poklesla jejich účinnost..

Režim nárazového větrání se v létě nepoužívá, je vhodné ho zvolit právě v zimě. Zde jsem ho uvedl jako příklad..

Příklady neberte doslova - nějaká voda odejde do okolních konstrukcí, schnutí zpomalíte překrytím podlahy a pod...

Schnutí anhydritové podlahy je individuální záležitost - podlaha schne tak rychle jak ji dovolí okolní podmínky - u anhydritové podlahy se nemusíte bát "za to vzít" - anhydrit nemá žádné objemové změny vlivem tuhnutí - nehrozí praskliny ani tvarové deformace vlivem rychlého odpořaní vody (po 48 hodinách od vylití) jako u materiálů s cementovým pojivem (obecně řečeno - betonové podlahy) 

Víše napsaným jsem chtěl poukázat na to, že v zimě je možné docílit  rychlejšího vysichání anhydritové podlahy než v létě - tvrdit obecně, že ahydritová podlaha v zimě neschne, nedej bože snad že je v zimě zákázáno je provádět (i to jsem "zaslech"), aniž by měl někdo povědomí o možnostech stavby (zajistit teplo a nárazové větrání) je trapné pomlouvání - i když uznávám, že někteří vlastně ani nevědí co povídají - jen papouškují..

Zelinger Jaroslav - ANHYTOP

Další informace o schnutí anhydritu - anhydritové podlahy