Jeden z častých dotazů od zákazníků a také důvod vašeho rozhodování v tom, zda zvolit beton nebo anhydrit. Betonem myšlena zavhlá směs, která se používá pro zhotovení betonových podlah, jak s oblibou říkám kravinec :) a v případě anhydritu se jedná o litou směs.

K sepsání tohoto článku mě ani tak nevedli jen dotazy jako fakt, že jako i v mnoha jiných věcech jsou lidé mylně informováni o vlastnostech lité anhydritové podlahy - o akumulaci tepla v anhydritové podlaze. 

Když někomu vysvětluji vlastnosti anhydritových podlah a zmíním se o akumulaci tepla, téměř vždy se mi dostane odpovědi, že si ale přečetli anebo dostali ústní odpověď, že betonová podlaha má větší akumulaci tepla než anhydrit. Já potom musím vysvětlovat, že to není zase tak úplně pravda. Ono to musím vysvětlovat i u jiných věcech, protože pouštět do éteru blbosti o anhydritu je asi sportovní klání.

A vítězem jé....anhydrit!

Ano, je to prosté - neprezentuji tu svůj názor, prezentuji zde fyzikální vlastnosti. Objemová hmotnost anhydritové podlahy je minimálně 2 000kg/m3 kdežto zavlhlá směs cca 1 500 - 1 800 kg/m3 - hmotnost zavlhlé směsi je možné určit jen odhadem, protože objemová hmotnost je závislá na způsobu zpracování. 

Ne že bych byl nějaký fyzik, ale už nějakou dobu vím, že materiály s vysokou objemovou hmotností a dobrou vodivostí tepla dokážou teplo akumulovat lépe než materiály s menší objemovou hmotností a horší tepelnou vodivostí. 

Pokud se tedy mají porovnávat vlastnosti obou podlah, lepší vlastnosti pro akumulaci tepla nabízí anhydritová podlaha.

Rozdíl v podlaze

V praxi se anhydritové podlahy dělají v menší vrstvě než podlahy betonové. Je to dáno tím, že anhydritové podlahy mají větší pevnost v ohybu a nejsou vystaveny v průběhu zrání objemovým změnám. A tady nastává onen rozdíl v akumulaci tepla - pro dosažení stejné pevnosti jako u anhydritové podlahy, je nutné použít více betonu.

Anhydritová podlaha v tloušťce 60 mm bude vážit minimálně 120 kg/m2, ekvivalentem tomu je betonová podlaha v síle cca 10 cm, počítám s váhou 1 750 kg/m3 - tedy se slušně zpracovanou zvlhlou směsí - váha takové podlahy bude cca 175 kg/m2. Pokud tedy porovnáme konkrétně uvedené podlahy v příkladu, vyšší akumulaci tepla nabídne podlaha betonová. V praxi se ale setkávám s tím, že betonové podlahy se ukládají v menších tloušťkách, cca 70 mm a tam už to vychází jinak - váha takové podlahy bude cca 123 kg/m2. Kde je tedy ten rozdíl v akumulaci tepla??.. Pro příklad jsem použil podlahy s teplovodním podlahovým topením.

Rychlé vychladnutí?

Častý argument při porovnávání možné akumulaci tepla v případě anhydritu je také jeho rychlé vychladnutí. V případě těchto argumentů mě někdy přijde, že anhydritová podlaha je schopná vychladnout na -10C ve vytopené místnosti na 20C :)

Faktem je, že uvolňování tepla z podlahy podléhá tepelným ztrátám objektu - pokud si budova drží teplo a má nízkou tepelnou ztrátu - teplo z podlahy se bude vždy uvolňovat postupně, nikoliv naráz - bude tak nahrazovat tepelnou ztrátu. V případě anhydritu dojte k rychlejšímu vychladnutí v místě s vyšší tepelnou ztrátou - např. při větrání, protože anhydritová podlaha dokáže teplo uvolnit rychleji - což já osobně považuji za výhodu, nikoli za nevýhodu.

Zlepšení akumulace tepla v podlaze

Já osobně nepřikládám akumulaci tepla v podlaze velkou váhu - ve svém domě jsem pro akumulaci tepla použil vnitřní zdivo VPC - ale pokud chcete zlepšit, resp. zvýšit naakumulované teplo v podlaze, použijte anhydritovou podlahu ve větší síle - např. 80 mm anhydritu = 160 kg/m2 - v porovnání s betonovou podlahou získáte pevnější, odolnější podlahu a rozdíl v ceně oproti anhydritové podlaze v síle 60 mm je cca 90 Kč (vč. 15% DPH ) /m2. - poptat cenu anhydritu

Anhydrit nebo beton?

Co zvolíte je na Vás, nenechete se ale tahat za nos...